Pro rodiče

Vaše dítě je v dobrých rukou.

Pokud vám pečující osoba v DS řekla, že má obavu, čtete tuto stránku správně. Vysvětlíme, co to znamená a jaké jsou další kroky.

Není to diagnóza

Pečující osoba v DS nemůže určit, co dítěti je, a ani se o to nepokouší. Všímá si signálů, které mohou znamenat cokoli – od ničeho po něco. Cílem je včas to ověřit u lékaře.

Proč je včasnost důležitá

Mezi prvním a třetím rokem se v mozku dítěte uzavírá tzv. vývojové okno – období, kdy je možné podpůrnými metodami nejúčinněji ovlivnit, jak se dítě bude rozvíjet. Tato úspěšnost klesá s každým měsícem.

U podpory poruch autistického spektra je úspěšnost zahájené terapie do 2,5 roku přibližně 65 %. Po 2,5 roce klesá na 23 %.

Není to o tom dítě „rychle označit“. Je to o tom dát mu šanci, pokud něco potřebuje.

Jaký je první krok

Objednejte se k pediatrovi. Řekněte, že máte obavu o vývoj dítěte, a popište konkrétní situace, které vidíte doma.
Napište si dopředu, co konkrétně vidíte – kdy, jak často, jaká situace. Pediatr má v ambulanci málo času, papír pomůže.
Vezměte s sebou partnera. Dvě hlavy si zapamatují víc.
Pediatr buď řekne, že to není potřeba řešit, nebo vystaví doporučení k dalšímu odborníkovi.

Co můžete dělat doma

Tohle nejsou terapeutické techniky. Jsou to věci, které pomáhají všem dětem, a u dítěte s rizikem ve vývoji ještě víc.

Sedněte si naproti, ne vedle. Hrajte si na úrovni očí dítěte.
Pojmenovávejte vše, co dítě dělá: „Stavíš věž. Bum – spadla.“
Čekejte na odpověď. Počítejte v duchu do pěti, než zopakujete otázku.
Krátké věty, jedna instrukce. „Boty pryč.“ Pak až další.
Předvídatelný režim. Stejné pořadí činností. Před změnou: „Za pět minut jdeme jíst.“
Klidné místo, kam si může jít odpočinout od podnětů.

Kde najdete další pomoc

Raná péče – bezplatná služba, která jezdí k vám domů. Pomáhá rodině pracovat s dítětem. Nepotřebujete žádné doporučení, stačí zavolat. Najdete na ranapece.cz.

NAUTIS (Národní ústav pro autismus) – konzultace, kurzy, materiály. nautis.cz.

Linka první psychické pomoci pro rodiče – 116 123, zdarma, nonstop.

A co když to bude diagnóza?

Reagovat strachem nebo smutkem je normální. Diagnóza ale není trest – je to klíč ke správné podpoře. Dítě s diagnózou má nárok na ranou péči, podporu v MŠ, asistenta. Bez diagnózy tyhle dveře zůstávají zavřené.

A hlavně – dítě je pořád to samé dítě. To, co o něm víte a co na něm milujete, se nemění.

Identifikujeme riziko, ne diagnózu.
Obsah vychází z projektu NVV – velmi včasná identifikace rizik.